Císařský řez

Ukázka z knihy Průvodce psí reprodukcí

 

A. Úvod

Císařský řez je označení chirurgického zákroku (operace), který představuje rychlé vyjmutí plodů z dělohy matky přes operační řez vedený na stěně dutiny břišní a děloze. Jde o nejčastější řešení komplikací při porodu. Je prováděn ve snaze zachránit jak matku – fenu, tak i plody – štěňata. Tato snaha je v souladu s medicínskou etikou zachránit v první řadě matku a v druhé řadě, i v zájmu chovatele, štěňata.

 

B. Výhody a nevýhody císařského řezu

 

i. Výhody císařského řezu

Neocenitelnou výhodou pro veterinárního lékaře i chovatele je výrazné snížení rizika přímého poškození plodu při narození ve srovnání s jeho možným poraněním rukou nebo chirurgickými nástroji při násilném vyjímání z porodních cest. Také riziko nepřímého poškození plodu v důsledku přidušení, jak k tomu může dojít během prodloužené vypuzovací fáze, je císařským řezem minimalizováno. Byly vyvinuty a zvládnuty nové anesteziologické protokoly, jsou používány nové přípravky pro vedení anestézie, které jsou šetrné pro organismus feny a štěňat.

 

ii. Nevýhody císařského řezu

Vyjmutí živých plodů a záchrana matky výrazně převyšuje možná rizika císařského řezu. Pokud pomineme největší riziko operace, spočívající v uvedení feny do narkózy, pak i při kvalitně provedeném zákroku je nutné počítat s možným snížením reprodukčních schopností feny. Tento stav je způsoben dvěma komplikacemi, a to pooperačními srůsty dělohy s okolními orgány a omezením hybnosti a roztažitelnosti dělohy v místě operační jizvy. V následné březosti mohou způsobit:

- snížení počtu narozených štěňat z důvodu zmenšení dělohy v oblasti operační jizvy

- prodloužení vypuzovací fáze porodu z důvodů zhoršené hybnosti dělohy v místě jizvy a srůstu dělohy s okolními orgány

- nevyrovnané vrhy a snížení životaschopnosti některých novorozených štěňat z důvodu zhoršené výživy, pokud jejich placenta byla v místě operační jizvy

- zadržení lůžek (placent)

  

C. Důvody pro vedení císařského řezu

 

Důvody pro vedení porodu císařským řezem jsou tři. O vlastním rozhodnutí o provedení porodu císařským řezem však rozhoduje odborník – veterinární lékař.

1. ze strany matky

Ze strany matky – feny jde především o nečinnost dělohy nebo jen slabé stahy děložní stěny, které mohou být způsobeny mnoha příčinami - jako například onemocněním feny, nedostatečnou stimulací dělohy (syndrom jednoho štěněte nebo naopak příliš veliký vrh), anatomickými anomáliemi porodních cest (deformace pánve po úrazech), slabými porodními bolestmi (vyčerpání feny, podvýživa feny), předčasným odtokem plodových vod. Další příčinou může být onemocnění feny, zejména záněty porodních cest. Také obezita feny může způsobit prostoupení stěny dělohy tukem, což vede k nedostatečně silným stahům potřebným k porodu štěňat.

2.ze strany plodu

Veterinární lékař navrhne císařský řez, pokud zjistí, že plod je příliš veliký. Toto se stává často u málopočetných vrhů. Při vyšetření rodící feny se zjistí nepravidelná poloha plodu nebo anatomické anomálie plodu (ty jsou však častěji zjišťovány až po vyjmutí plodu). Také pokud dojde k odumření plodu v děloze, a tím zastavení porodu.

3.ze strany chovatele

Chovatelé se snaží přesvědčit veterinárního lékaře o provedení císařského řezu u plemen, která mají predispozici k obtížným porodům, jako je například anglický buldok, dále v případech, kdy jde o  geneticky cenné krytí (většinou zahraniční), nebo pokud fena již měla komplikace v průběhu předchozích porodů.

 

Tabulka: Příčiny vedoucí k císařskému řezu

Ze strany matky

Ze strany plodu

- „syndrom jednoho štěněte“ – děloha neodpovídá na stimuly od plodů

- přetížení dělohy velkým vrhem

- vrozená predispozice

- špatná výživa

- obezita

- vyšší věk

- nedostatky hormonálně- nervové regulace

- celkové onemocnění feny

- obstrukce porodních cest

- abnormality pánve matky nebo měkkých tkání porodního kanálu

- nadměrná velikost plodu

- nadbytek nebo nedostatek plodových tekutin

- špatná poloha plodu

- úhyn plodu

 

D. Vlastní operace

 

Z hlediska narkózy jsou upřednostňovány takové anesteziologické protokoly, které dovolí co nejrychlejší vyjmutí plodů. Každé prodloužení této doby představuje ohrožení života plodů v důsledku prodlužující se deprese dechového centra štěňat anestetiky přestupujícími přes placentu do plodů. Také probuzení z této narkózy by mělo být co nejrychlejší, aby štěňata mohla být nejpozději do 2 hodin nakojena a ošetřena matkou.

Používají se dva způsoby provedení císařského řezu, a to buď řez ve střední linii mezi mléčnými žlázami, nebo přístup z pravého boku. Rozdíl mezi oběma technikami je v rychlosti vedení operace, v přístupnosti k  oběma děložním rohům z jedné operační rány, v rozsahu poškození tkání. Upřednostňujeme řez ve střední linii mezi mléčnými žlázami. Při operaci z boku se musíme dostat přes tři vrstvy svalů stěny dutiny břišní a také přístup k levému děložnímu rohu je komplikovanější.

Vlastní operace potom představuje chirurgické otevření dutiny břišní, otevření dělohy a vyjmutí jednotlivých plodů. Poté co jsou všechny plody vyjmuty, dojde k postupnému uzavření dělohy i dutiny břišní.

Stresové vjemy z operačního zákroku (bolestivost rány, zvýšená potřeba energie pro rekonvalescenci) mohou negativně ovlivnit reflex spuštění mléka a snížit jeho tvorbu. Stejně tak působení anestetik může vyvolat opožděné spuštění mlékotvorby. Feny, kterým chybí vjem porodu, mohou být vůči štěňatům agresivní, protože se u nich zpomalí nástup mateřského pudu o 2 až 3 dny.

 

Tabulka: Prognóza pro matku a štěňata po nástupu druhé fáze porodní a mezi začátkem císařského řezu.

 

 

Matka

plody

Do 12 hodin

Po 12 hodinách

Více než 24 hodin

dobrá

dobrá

s přibývajícím časem se zhoršuje

dobrá

opatrná

vrh většinou mrtvý

 

                       cisarskyrez  

MVDr.Roman Kvapil a MVDr.Renata Kvapilová